Jak jsem se dostal k chovu zvířat
Pokusím se Vám stručně shrnout, jak jsem se já (Honza) dostal k chovu zvířat a jak to pokračuje.
Kde se to vzalo?
Nedávno jsem se bavil se známím a ten se mi svěřil, že kdyby mu někdo o mě pověděl před deseti lety, že budu chovatel a pěstitel, tak se mu vysměje. A já jsem to cítil podobně, ale vlastně to ve mě bylo od vždy. Ale nikdy jsem to nepřiznal až do chvíle kdy jsem byl svým pánem a mohl jsem se do toho pustit.
Ale řeknu Vám. Upřímně? Moc se mi nedařilo...
Pomalé začátky
Už jako malý kluk jsem se díky mým skvělým rodičům mohl přiužit a dosat ke spoustě zvířat. Začalo to asi mým nejlepším čtyřnohám přítelem. Ve 4 letech jsme si pořídili fenku Barču. Byl to Labradorský retrívt.
Barča pro mě byla to nejvíc! Do teď když jsi vzpomenu že už není mi je úzko.
Nebylo to pro mě ale jednoduché. Jako malý jsem si neuvědomoval tu absolutní bezmeznou lásku jí ke mě a občas je mi opravdu líto, že jsem to nevyužil a někdy se choval hrubě.
Ona za to ale nikdy nepřestala projevovat svou lásku a náklonnost. A jsem jí neuměl opětovat.
Ale i přesto měla krásný a dlouhý život. Vydržela tu s námi přes 15 let a dožila poklidně na farmě.
Další chovatelské zážitky mám spíše rozostřené, ale vpodstatě to bylo všechno možné. Andulky, želvy, rybičky.
Jedno bylo bohužel větší fiasko než druhé.
Andulky nám uletěli. Želvy jsme darovali protože se mám kamarádům líbili víc než mě. Rybičky nám vždycky umřeli a jednoduše to nevypadlo na to, že bych někdy mohl mít chovatel.
Ale to asi nebylo jen mnou, protože mi bylo od 4-10 let. Něco se ve mě později zlomilo, ale to jsem ještě v tu dobu nevěděl.
Pokračujeme
První moje chovatelské myšlenky přišly, když jsem trávil letní prázdniny u babíčky. Ta měla dům s velkou zahradou, stodolou, přístavky, a lesem.
Tam mě poprvé napadlo, že bych chtěl mít svou zoo a udělal bych si jí přesně tam! Bylo to ideální místo, velký pozemek, stodola a přístavky kam by se všechno vešlo.
Samožejmě absolutně bláhová myšlenka ale absolutně jsem se do ní zamiloval.
Farmaření
Rozvod rodičů mě přivedl na asi nejnepravděpodobnější místo, kde jsem si ani nikdy nepředstavil že bych někdy mohl bydlet, ale jsem za to ve finálně obrovsky šťastný, protože mě to naučilo všechno!
Máma si našla pána s velkou usedlostí, pozemkem stodolami, výběhy pro koně a podobně. První moje otázka když jsem tam přijel a viděl koně byla: "Jsou na salám?" No představte si to! Milovník koní by tohle uslyšel ode mě, městského dítěte!
Ale ve finále to podle mého bylo to nejlepší co mě mohlo potkat. V tu dobu jsem si to nemyslel, ale naučil jsem se strašně moc věcí, co teď využívám pravidelně.
Ve finále mi prošlo rukou krom krav snad každé hospodářské zvíře.
Prasata, husy, kachny, ovce, kozy. Na co si vzpomenete.
Tam se to ve mě zlomilo. Začal jsem zvířata milovat a toužil po tom, je chovat. Jak o hospodářská, tak i o domácí mazlíčky. Kočky, psi, rybičky a tak dále.
No a teď jsme tady. Pouštím se do toho na vlastní pěst a jak tak poznávám, tak některé práce jsou pro mě úplnou samozřejmostí a kdybych si tím už neprošel, tak bych se do toho asi nikdy nepustil.